Pascha - řecké Velikonoce

Pascha je u nás Řeků jednoznačně největší svátek. Pro ty, co nevědí vůbec o co jde, tak jsou to pravoslavné Velikonoce, které se slaví ve všech zemích s tradici východního křesťanství, což je v podstatě od Ruska až po Řecko.

U mě osobně Pascha je den, kdy i mně končí víc jak 40ti denní půst, ve kterém se zdržuji alkoholu a masa. Je to den, kdy se opět potkávám s rodinou a přáteli, které mnohdy nevidím celý rok. Všichni se sjedou a každý z nich přiveze to nejlepší, co jejich hospodyňky doma upekly či uvařily. Předchází mu několikadenní přípravy, které povětšinou mám na starosti já s mým taťkou a pár dobrovolníků z řad mých nejbližších přátel.

Pascha tady v Česku vždy slavíme na malé farmičce mého taťky, kde se již mnoho let věnuje chovu ovcí. Taťka Petros má zhruba 15 ovcí a k tomu každoročně čerstvě narozených 15 mladých jehňat. Není nic, co by můj taťka nevěděl o každé z jeho oveček. Nevím čím to je, ale tento kus země je něčím, co jsem zde v Česku ještě nezažil. Je to místo, kde „neprší“, kde se mraky velice rychle rozplynou a kde je v podstatě jako v ráji, proto jsme tomuto místu začali příhodně říkat „Little Crete.“

K Pascha, tedy řeckým Velikonocím, neodmyslitelně patří rožnění jehněte či kůzlete. Den před samotnou oslavou, která se vždy koná v neděli, porážíme s taťkou 1 - 2 ovce.

Děláme vše v rámci tradic a předpisu a tak i samotná porážka je velice rychlý a čistý proces bez jakéhokoliv stresu, za který by se nemusel stydět ani kosher řezník.

Následně jehně dáme na rožeň ještě předtím než ztuhne maso a připravíme si marinádu, kterou každoročně přizpůsobujeme dle dostupnosti bylin, které právě rostou. Letos jsme využili hojnosti medvědího česneku a tak jej houfně použili v klasické řecké kombinaci s citrónem.

Poslední 2 roky jsme od klasického rožnění naprosto upustili a přešli ke staré východoturecké metodě zakopávání v hlíně a uhlících. Proto jsme celé jehně obalili alobalem, pak králičím pletivem a poté použili místního jílu, abychom vytvořili přírodní hliněný hrnec.

Takto oplácané a připravené jehně jsme zakopali do ohniště, kde jsme celý den připravovali pořádné uhliště.

Druhý den ráno, když jsme jehně vykopali a vypálenou hlínu z něho oklepali, bylo maso měkké jako na guláš. Tato metoda se nám natolik osvědčila, že když jsem o ní povídal u nás na Krétě, tak všichni jen obdivovali se slovy, že takto připravovali jehně staří Kréťané.

U nás na Krétě se při každé události připravuje pilaf a to jak rýžový, tak z těstovin. Bez pilafu, by nebylo Pascha ani úplné. Základ pro každý pořádný pilaf je vývar. My používáme vnitřnosti z právě poraženého jehněte, ale dá se použít i skelet.

Na krétský pilaf musíte použít kulatozrnou rýži. Je to přesně ta, která se používá na pravé italské risotto. My ho připravujeme velice podobně: do rýže přilíváte vývar a promícháváte. Když je rýže Al Dente, přilijeme citrónovou šťávu. To bychom nebyli my s taťkou kdybychom si celý recept trochu ještě nevylepšili. Přidáváme do něho na samý konec kopřivy...ano, slyšíte správně, a ty celému jídlu dodají neuvěřitelně neodolatelnou chuť.

Mimochodem, na kopřivách s rýži, stejně jako pampeliškovém salátu, jsem jako dítě vyrůstal. Dodnes si pamatuji, jak se nám smáli, že jsme králíci.

Pro mne Pascha vždy znamená začátek něčeho nového - nového roku, nové chuti do života. Obzvláště pak, když ji oslavím se svými přáteli, kterých si tolik vážím a kteří pro mne moc znamenají.

Když jsme den před oslavou seděli s taťkou a koukali se na jehňátka, s jakou chutí a radosti do života skáčou, museli jsme se pousmát. Pascha pro nás znamená život, který je přes veškerá úskalí tolik krásný.

A aby jste ještě více nasáli atmosféru mého ostrova Kréta, přidám zde jednu z mých nejoblíbenějších písní, kterou zpívá můj dobrý kamarád Psarogiorgis.