Veggie Moussaka

17.05.2015

Když se řekne řecká kuchyně, není snad nikdo, koho by nenapadlo jídlo, kterému se říká dost divným názvem a to Moussaka (čte se Musaka). Moussaka se s menšími odchylkami vaří jak v Řecku, tak i v Turecku a společně s Gyrosem je tak bezpochyby nejpopulárnější jídlo mnoha turistů.

 

 

U nás doma se Moussaka nikterak zvlášť nevařila. I přestože to bylo jídlo, které si všichni hrozně pochlebovali a vždy si ho na návštěvě přáli. Samozřejmě, jedna věc je jeho složitost a druhá věc je také jeho těžká stravitelnost. Když bych měl Moussaku přirovnat k něčemu, co se české kuchyně týče, asi bych si vybral svíčkovou. Všichni ji mají rádi, ale nejí ji zrovna každý týden.

 

Jak už je u mě známo, rád bořím mýty a úzusy spojené s řeckou kuchyní. A proč zrovna s řeckou? Je to kuchyně, kterou mám zvládnutou nejvíce. Rád také spojuji asijské vlivy se středozemními a vytvářím tak neopakovatelné fúze.

Dnes jsem se rozhodl, že připravím vegetariánskou Moussaku. Nebojte, slibuji, že si ji zamilujete a pokud jste ještě nevyzkoušeli ani klasickou s masem, pak budete velmi příjemně překvapeni.

 

Veggie Moussaka

Doba přípravy: 1 hodina

Celková doba vaření: 2 hodiny

 

            1 šalotka

            200 gr cizrny

            100 gr hnědé čočky

            hrst sušených hub (Shitake)

            1x lilek

            2x brambory

            1x rajčata v plechovce

            200 ml červené víno

            2x bobkový list

            3 lžičky sušeného oregána (ideálně řecké)

            1x celá skořice

            olivový olej

            sůl, pepř

 

 

bešamel

            2 lžíce mouka

            1l mléka

            1 lžíce (přepuštěného) másla

            1 plátek feta sýru

            hrst parmazán

            2 žloutky

            muškátový oříšek

 

Bešamel

S bobkovým listem si dáme vařit mléko, ale nepřivedeme ho k varu, nýbrž sporák vypneme těsně před samotným varem. V hrnci rozpustíme máslo a přidáme 2 lžíce mouky, kterou na másle opražíme dozlatova. Za stálého míchání přiléváme mléko tak, aby se nám nevytvořili hrudky. Přidáme sýr feta i parmazán a mícháme tak dlouho, dokud nám celý bešamel nezhoustne do pudinkové konzistence. Vypneme oheň, přimícháme dva žloutky, 2x strouhneme muškátový oříšek a necháme krátce zchladnout.

 

Předehřejeme si troubu na 220 stupňů. Lilky oloupeme na proužky, nasolíme a necháme na kuchyňském papíru okapat.

 Brambory nakrájíme na kolečka a naklademe na pečící papír na plechu. Lilky osušíme a naskládáme vedle bramborových plátků. Vše pokapeme olivovým olejem a dáme na 30 minut do trouby, dokud nám brambory i lilky nezezlátnou.

 

Mezitím zalijeme sušené houby horkou vodou a necháme je nasáknout.

 

 

Na olivovém oleji lehce osmažíme šalotku. Vytáhneme houby, osušíme je, nakrájíme a přidáme k šalotce. Po chvíli přidáme předvařenou cizrnu, čočku, bobkový list, celou skořici a směs zalijeme červeným vínem. Víno necháme téměř celé vypařit.

 Poté přidáme rajčata z plechovky, ideální jsou celá datlová rajčata, která roztlučeme vařečkou na pánvi. Přidáme špetku soli a přivedeme k varu, poté přilijeme vodu z hub. Ztlumíme oheň a celou směs redukujeme tak dlouho, dokud nám nevznikne husté ragú. Na závěr přimícháme sušené oregano a čerstvý pepř. V případe nutnosti ještě dosolíme.

 

 

.Do zapékací mísy klademe opečené bramborové plátky, na ně přidáme připravenou směs, na tu opečené lilky a stejný postup opakujeme. Nakonec vše zalijeme bešamelem a vložíme na 20-30 minut do trouby. V okamžiku, kdy nám bešamel začne bublat, Moussaku vytáhneme a necháme zhruba 30 minut vychladnout, než začneme krájet.

 

 

PS: Toto jídlo se ideálně hodí pro příležitost návštěv. Jednak neurazíte ty lidi, co nejí maso a také nadchnete svou nápaditostí.

 

PS: Je vždy lepší Moussaku péct v hlubší zapékací míse, máte tak jistotu, že vám vznikne několik vrstev, které pak zalijete bešamelem. 

 

 

Píseň pro dnešní den je od interpreta, který si říka Fyfe, tak si ji užijte.

 

 

Please reload

Špenát z kopřiv

April 26, 2020

1/10
Please reload

Zasílat novinky

© 2015 by Nikos Kuluris