Úvod do světa Bylin

Bylinky jsou nedílnou součástí mého života. Od malička mě obklopovaly a doteď jsou stále kolem mne.

Jako malý, si mou babičku pamatuji hlavně jako léčitelku-bylinkářku. Babička byla totiž porodní bába a znala kdejaký vliv různých bylin. Léčila pomocí nich spoustu různých nemocí a neduh, a aby to nebylo málo, ke každé bylině znala i nějaké to zaříkadlo. Nebylo snad jídlo, do kterého by nedala nějakou bylinku a doma to skrze všechny ty visící suché byliny vypadalo spíše jako v seníku. Toto mě ovlivnilo natolik, že dodnes je téměř každé mé jídlo plné bylinek.

Pokud si pěstujete bylinky, tak jistě víte, že to není žádná sranda. Určitě se vám stalo, že i přesto, že si pěstujete, jindy velice aromatickou bylinu, tak z vaší zahrádky téměř nevoní. To je normální jev spojený zejména odrůdou, která se zde prodává, typické pro Oregano či Estragon, a dále pak povětrnostními podmínkami. Je proto velice důležité pečlivě vybírat, jakou bylinu si na svůj záhon zasadíte. Bylinou mého mládí je pro mě tymián.

S oblibou říkám, že je to vůně Kréty a tak ji mám i na svém balkóně. Hned další má oblíbená bylinka je oregano, což je naprosto jasná volba, jelikož Řecko je plné oregana, a dále pak nesmí chybět máta a rozmarýn.

Jsou také další byliny, které bych sice rád pěstoval, ale prostě se jim zde nedaří, jako je například bazalka, která na Krétě roste ve velkých keřích. A pak je zde také mnoho bylin, které zde jednoduše nepatří a v našich podmínkách se jim nedaří. Jedná se o ty byliny, které potřebují jen to dané místo, se kterým jsou spojeny a tak to navždy zůstane.

Pravda je avšak ta, že nemůžete používat bylinky tak, jak se vám zachce na jakékoliv jídlo. Je vždy důležité si pečlivě rozmyslet a zvážit, kde jakou bylinku použijete a také které bylinky spolu navzájem smícháte. Já se obvykle držím pravidla, jedna bylinka pro jedno jídlo. Může se vám to zdát málo, ale myslím si, že je fajn, když je dané jídlo charakteristické zabarvením k dané bylině. Bylinky všeobecně by měly sloužit k dochucení jídla, k podpoře chuti či osvěžení těžkého jídla. Určitě by neměly sloužit k přebití základní chutě.

Jedna z nejhorších věcí při zakoupení bylinek, je skladování a proto vám dnes ukážu neuvěřitelně jednoduchý trik, který uchová vaše bylinky i týden úplně čerstvé. Je to jednoduchý princip, který používala i má babička, pokud chtěla některé z bylin uchovat delší dobu čerstvé.

V okamžiku, kdy si koupíte bylinky, je nezbytné je pořádně promýt. Nikdy nevíte, kde byly pěstovány a jakou chemii byly stříkány. K tomu vám opět poslouží odstředivka, do které je na hodinku namočíte do ledové vody, pak vyždímáte a máte čisté a svěží bylinky.

Následně je velice důležité, abyste je obalily do kuchyňského papíru a lehce pokropily vodou.

To zabrání jejich vysýchání a naopak je udržuje v pseudo-přirozeném prostředí, takže bylinky vůbec nevadnou. To celé obalíte do celofánu, který zabrání, aby pronikal nový čerstvý vzduch, který podporuje stárnutí. Zaručuji vám, že pokud to jednou vyzkoušíte, tak si tento způsob zamilujete.

Další menší problém by mohl nastat při zpracovávání či krájení bylin. Například u tymiánu stačí, když bylinu od konce „stáhnete z kůže“. Je to velice jednoduchý způsob, jak dostat co nejvíce lístků ze stonku bez jakéhokoliv krájení. Tymián se výborně hodí k masům, obzvláště červeným, ale i k drůbežímu a výborně se pojí také s rybami.

U petružky (takto říkáme na Moravě hladkolisté petrželce) je třeba každý lístek odtrhnout od stonku a následně je celé „zmuchlat“ do chomáčku a pokrájet. Petružka se houfně používá v nejrůznějších zeleninových pokrmech. Doplňuje tak čerstvost zeleniny, která se třeba dušením či pečením často vytrácí.

U bazalky či velkolistých bylinek se při zpracování jedná o tzv. šifonádu, kdy jednotlivé lístky skládáte na sebe, vytvoříte ruličku a následně pokrájíte. Bazalka, která má neskutečné množství odrůd je perfektní zakončení pro mnohé zeleninové pokrmy či saláty. Taková hrstka čerstvé bazalky v letním salátu udělá velké kouzlo.

Bylinky, jako je třeba můj milovaný koriandr, v podstatě můžete pokrájet celé i s menšími stonky a přitom nebudete pociťovat žádné tvrdší odezvy v ústech. Koriandr je bylina, kterou buď milujete, nebo ji nenávidíte. Já ji dnes používám opravdu houfně, zejména do mořských pokrmů, k jehněčímu, k rýži či do nejrůznějších asijských polévek. Není snad jídlo, kde bych si koriandr nedokázal představit.

Na závěr je důležité vědět, že čerstvé bylinky se do jídla přimíchávají až na samotný závěr. Jsou sice nějaké ty výjimky, jako je třeba rozmarýn nebo stonky bazalky, které dodají jídlu vůni, tím, že je zahřejete na oleji, ale to jsou opravdu spíše výjimky, které potvrzují pravidlo.

Řekl bych, že není nic lepšího, než do rajčatové polévky na závěr přimíchat hrst čerstvé bazalky, do krevet hrstku koriandru nebo do rýžového pilafu přimíchat hrst petrželky, ale to by bylo dost troufalé. Tak nebo tak, bylinky jsou to nejlepší afrodiziakum, které vás čeká na konci každého vaření.

A zde je jedna z mých nejoblíbenější písní od Asgeira:

Zasílat novinky

© 2015 by Nikos Kuluris