Pascha - řecké Velikonoce

04.05.2016

Pokud se někdy zeptáte jakéhokoliv Řeka, který svátek je pro něho nejdůležitější, téměř okamžitě bez váhání vám odpoví Pascha.

Pascha, neboli česky Pašie, neboli řecké Velikonoce se v Řecku slaví opravdu mohutně. Neexistuje snad jediný člověk, co by vám o Pascha nepopřál a když už se to stane, popřeje vám o něco později. (o:

 

 

Než však k samotné oslavě Pašíí dojdete, chce to velkou dávku vůle, jelikož vás po celou dobu čeká vcelku přísný půst. Babička ho spolu s dědou a ostatními příbuznými před Pascha samozřejmě drží a i já se jej snažím zuby nehty držet. Proto mne nikdy neuvidíte po tuto dobu jak pít alkohol, tak ani jíst maso a povětšinou ani s náladou na tom nejsi buhvíjak. (o: 

 

Pro mne je samotná oslava Paschy rovněž nejdůležitějším dnem v roce. Je to dáno zejména tím, že na tento den bych vždy rád viděl své nejbližší přátele a řekl jím tak, že mají u mne velmi důležité místo.

Ti se většinou sjedou na pozemek mého taťky, kterému symbolicky říkáme Little Crete a společně tak oslavíme tento významný den.

Je to den, kdy i přesto, že se s někým po celý rok nevidíte a sotva o sebe zakopnete, máte opět možnost se ujistit, že vaše přátelství je stále neměnné a pevné.  Každý rok přijíždí i nejrůznější, pro mne vzácní, hosté. Loni to byl můj dobrý kamarád Roman Vaněk, který nám asistoval při rožnění berana a letos přijela se svým mužem má výborná kamarádka a úžasná pekařka Julka alias Maškrtnica.

 

Pokud jste o ní ještě neslyšeli, pak se honem mrkněte na její blog, jelikož za posledních pár let vyrostlo tolik blogerů jako houby po dešti, ale jen pár blogerů jsou zároveň i profesionálové, co se oboru týče. Julka se zabývá pečením již opravdu dlouho a rovněž stojí za mnohými úspěšnými projekty, ať už to je veleúspěšný projekt na obrození pekařské kváskové tradice (Pečem pecen) nebo za neuvěřitelně chutnou koblihou, která se dostala i do samotného názvu restaurace Maso & Kobliha.

Julka má pečení opravdu geniálně zmáknuté a s oblibou říkám, že poté, co jsem ochutnal její chleba, již mohu v klidu umřít. (o:

 

Julka nám na Pascha napekla pořádnou dávku chlebů

a její ruka, stejně jako jejího muže Marka, byla letos při přípravách na oslavu obzvláště důležitá.

 

A jak vlastně takové přípravy probíhají? Je toho opravdu hodně, co se vše musí zvládnout, aby pak na samotnou oslavu bylo vše hotové.

  1. Nejprve musíme připravit ohniště, kolem kterého se točí veškerá pozornost. Jelikož již třetím rokem používáme zakopávací metodu pro přípravu jehněčího či skopového, je velmi důležité, aby ohniště bylo velmi hluboké a zároveň široké. V této jámě se pak udělá ohniště, ve kterém se celý den připravují uhlíky, jelikož těch není nikdy dost.

     

  2. Porazit berana, který byl letos přinejmenším 50-ti kilový. Berany porážíme klasickým ala košer způsobem, podřezáváním, při kterém velmi dbáme na to, aby zvíře neutrpělo příliš velký stres a zároveň bylo zabito tím nejhumánnějším způsobem, jaký vůbec jde.

  3. Stažení kůže a bourání samotného zvířete děláme podle tradic ve visu a musím říct, že za ty roky již máme s taťkou docela slušné zkušenosti, a tak nikdy nepřijde na zmar téměř žádná část zvířete.

  4. Založení vývaru je nezbytná součást každé krétské Paschy, jelikož z vývaru se jednak připravuje krétský rýžový pilaf, ale také uvařené vnitřnosti se servíruji jako tzv. Vrasto (vařené). Nemluvě o hlavě, která patří jako vrcholný hřeb krétského gastronomického zážitku na jakékoliv hostině.

  5. Poté, co se břišní dutina berana či jehněte naplní bylinkami a citróny, břišní sval se následně zaváže.

    Celý se pak obalí alobalem, pletivem a následně se celý obalí v hlíně. Ta má snad nejdůležitější funkci vůbec.

  6. v ohni ztvrdne a vznikne jakýsi „římský hrnec“, ve kterém se celé zvíře připravuje formou braisingu (kombinované pečení v hrnci).

  7. Takto zabalené zvíře se následně vloží do jámy, která je již vystlána uhlíky a opět se dalšími uhlíky přikryje. Na horní vrstvě uhlíků se přiloží těžké klády tak, aby oheň zachoval horkost, ale nikterak příliš nehořel.

     

     

Když přijdete druhé den ráno, ohniště rozhrabete a hlínu s pletivem odstraníte a zjistíte, že i přestože jsme použili vcelku staré tříleté zvíře, maso je přesně takové, jako byste ho připravovali na nízkých stupních v kastrolu v troubě. 

 

Zhruba od poledne se pak začínají trousit hosté, kteří přicházejí s výslužkami. Stane se tak, že po pár hodinách máme na stolech neuvěřitelně pestrou škálu jídla, které v podstatě ani nemám, kde jinde ochutnat.


 

Takto slavíme Pascha rok, co rok a je nemyslitelné, že bychom, pro nás tak důležitý svátek, který mimochodem symbolizuje ukřižování a následné vzkříšení Ježíše Krista, někdy vynechali či na něho zapomněli. Snažíme se tak dát svým nejbližším najevo, že na ně myslíme a že mají velmi důležité místo v naších srdcích.

 

A dnes jsem si pro vás připravil další zajímavou ochutnávku z hudby, která mi doma hraje. Novo Amor

 

 

Please reload

Špenát z kopřiv

April 26, 2020

1/10
Please reload

Zasílat novinky

© 2015 by Nikos Kuluris