Jak správně zajet wok
Možná si už opravdu řeknete, že jsem blázen, ale já si prostě nemohl pomoci a pustil jsem se na velmi tenký led.
Před nějakým časem, ještě na našich Kryštof kempech, jsem se poznal s vedením české pobočky, jinak mega-turecké firmy s bílými spotřebiči, Beko. V té době nám kompletně vybavili naši pojízdnou kuchyni, kde jsme s Romanem Vaňkem přemístili Pražský kulinářský institut k nám na kempy. Zprvu jsem byl skeptický, ale nakonec se vše nad rámec povedlo, právě také díky velmi dobrému technickému zázemí skrze Beko.
V té době jsem se dal do řeči s pravou rukou českého ředitele pro Beko Tomášem Bělohlavým, se kterým jsem se opravdu více skamarádil a když jsem zjistil, že Beko dokonce nabízí i Wok sporák, řekl jsem mu, že ho musím mít.
Od té doby uplynula opravdu řádka času, ale Tom svého slibu, že mi ho dodá dostál a já se nakonec dočkal wok sporáku u mne doma. Nikdy bych tomu nevěřil, ale instalace tohoto sporáku byla více než jednoduchá. Ze začátku jsem se bál, že se bude muset řezat do kuchyňské desky, ale když přišel servisák a starý sporák vytáhl, zjistili jsme, že díra v desce, ve které starý sporák byl je úplně totožná s novým sporákem a tak se nový wok sporák jen elegantně dosadil do stávajícího otvoru.
Další úkol, co přede mnou stál, bylo koupit originální wok a začít smažit na plné obrátky. Zavolal jsem svému oblíbenému vietnamskému trhovcovi, který splaší úplně vše, na co si vzpomenu a do týdne jsem měl originální asijský wok v plné kráse...to jsem ale ještě netušil, co znamená začít používat wok v praxi. Dříve, než ho začnete používat, tak je třeba abyste vytvořili na woku patinu. V angličtině pro to existuje perfektní výraz „Wok Seasoning“, já se tedy poradil s kamarádem Cuketkou a shodli jsme se, že patina bude nejlepší.
Co vše jsem tedy musel podstoupit, abych ze stříbrného woku vytvořil nepřilnavý černý wok, přesně takový, který má kdejaký woker stále na sporáku? (o:
Když už se tedy pustíte do koupi sporáku na wok, což mimochodem není vůbec špatný nápad, kupte si zároveň originální stříbrný wok. Než ho začnete používat, je třeba ho pořádně vykartáčovat. Slitina má v sobě mnoho chemických látek a tak je třeba ho opravdu pořádně vydřít ocelovou houbou a třeba jarem či jiným saponátem. Následně ho celý osušte, pusťte sporák na plný plyn a wok dejte na oheň.
Wok začne dělat skvrnu, která se bude rozšiřovat, proto je zapotřebí, abyste ho přesouvali tak, abyste měli jednu velkou skvrnu po celé ploše. Není to žádná věda, v praxi jde o to, aby pánev otevřela veškeré póry, které následně naplníme olejem, který nám vytvoří patinu. Když tedy pořádně opálíme wok (klidně i z obou stran), připravte si pořádnou dávku kořenové zeleniny, spoustu zázvoru, jarní cibulky, citrónové trávy a v podstatě cokoliv, co najdete v kuchyni a olej na smažení, který snese pořádnou dávku žáru. Já použil klasický slunečnicový olej, ale můžete použít klidně kukuřičný, přepuštěné máslo či sádlo.
Určitě není vhodný olivový olej nebo klasické máslo, jelikož tento tuk se velmi rychle spálí. Použijte minimálně 2dcl tuku, který pořádně rozehřejete, když bude olej řádně rozpálený, vložte veškerou zeleninu.
V podstatě vám na vše stačí jen naběračka a olej se smažící se zeleninou rozprostírejte naběračkou po všech stranách woku.
Takto smažte zeleninu tak dlouho, dokud se zelenina v podstatě celá nespálí a wok nezčerná. Tímto dostane dokonalou patinu, která v sobě bude zároveň nést i chuť zeleniny (od toho „Wok Seasoning“).
V okamžiku, kdy wok dostane svou černou patinu, máte vyhráno a od teď se stane vaší nejoblíbenější pánví...na to vemte jed. (o:
Pokaždé, když ho budete chtít použít, je třeba ho pořádně rozpálit, než do něho prsknete tuk a budete cokoliv smažit. V tom je wok jedinečný a velmi efektivní. Ve zkratce to vypadá asi takto: rozehřejeme wok, tuk, tofu, zelenina, nudle, omáčka, vývar, šup šup šup a podáváme.
Wok však nikdy neumývejte saponáty, jen ho ještě horký hoďte pod tekoucí vodu a následně ho drátěnkou lehce objedete. Wok osušíte a můžete smažit znovu.
PS: Pokud jste mnohočlenná domácnost, wok se vám šikne jako máloco v kuchyni, jelikož pojme opravdu dost porcí. Nudle můžete mít v lednici stále, stejně jako rýži a myslím, že se najde málokteré dítě, které by alespoň jedno z toho nemělo rádo.
A zde je můj nejoblíbenější islandský autor Ageir:
