Brambory v popelu

19.03.2017

Jako dítě byl pro mne oheň snad hlavní element, kolem kterého se vše okolo vaření točilo. Ať už to bylo pečení chleba či klasické vaření v kastrolu, nikdy to bez ohně nešlo. Dokonce i později, když jsme přešli na plynový sporák, stále byl oheň alespoň občas v silném zastoupení.

 

 

Částečně jsem vyrůstal s prarodiči v malé jesenické vesničce, které se příhodně říkalo Česká ves. Přestože tam v té době žilo více Řeků, nežli Čechů, vesnička byla pro mě právě tím idylickým českým venkovem, kde jsem se hrozně moc těšíval za svými prarodiči.

 

V té době jsem ještě ani netušil, jak moc mě vaření mé babičky ovlivní na celý můj život a že z jejího kulinářského umu budu čerpat dodnes. Veškeré kulinaření se tehdy odehrávalo kolem pece. Babička vstávala časně ráno a vše začínalo rozděláním ohně v peci. Následně pekla chleby, a vůbec se pustila do vaření. Často jsme se sestřenicemi dostávali kus těsta, ze kterého jsme si mohli vymodelovat nejrůznější figurky, které jsme následně na sporáku upekly a snědli. (o:

 

I dnes mám doma krb, ve kterém se snažím oheň, jakožto nejen zdroj tepla, ale také živel lehce využitelný k pečení, vaření a grilování, využívat. Pořídil jsem si tedy litinovou pánev, na které smažím jak ryby, tak i steaky přímo v krbu na ohni a prut, na který mohu napíchnout jak špekáčky, tak i třeba rybu. Co mi ale vrtalo hlavou, bylo jak využít popel, který ohořelý odpadá do zásobníku.

 

Jistě nejsem jediný, který dodnes vzpomíná na dětmi tolik milované brambory v popelu. Je to jedna z těch nejoblíbenějších jídel, které děti milují napříč věkem a pohlavím. Když prostě vytáhnete brambory celé špinavé od popela, roztlučete je pěstí, posolíte a ještě téměř horké je strčíte do pusy, okamžitě se vám promítne to nejkrásnější dětství a to i ve věku, ve kterém již děti zdaleka nejsme. (o:

 

 

Rozhodl jsem se tedy, že to vyzkouším i já ve svém krbíku, kterým topím celou zimu v centru Ostravy a výsledek byl až neuvěřitelně povedený. Co bylo však velmi překvapivé, byla rychlost, při které se brambory upekly. V podstatě za hodinku a něco byly při normální výhřevnosti a udržování krbu hotovy. Měkké ze všech stran a voňavé od ohně, jako když je právě vyhrabete z popelu venkovního ohně.

 

 

Má to jedinou skulinku, tedy alespoň u mého krbu, který disponuje poměrně nízkým zásobníkem na popel. Musíte použít právě ty nejmenší brambory, co doma naleznete. Na druhou stranu, komu se chce ty nejmenší brambory loupat, že? (o:

 

Takže, pokud vlastníte v podstatě jakýkoliv krb, ve kterém aktivně topíte kvalitním a voňavým dřevem, pak není lehčí večeře, než kolem 17. hodiny hodit pár mini brambůrek do zásobníku plného popelu, přiložit jedno polínko, vše zavřít, ať vám teplo neuniká ven a v 19 hodin máte měkké a voňavé brambory jako tenkrát.

 

 

PS: Samozřejmě, s mlékem a máslem je to doslova poezie, ale co v případě, že zrovna držíte půst stejně jako já a mléko ani máslo nemůžete? Rýžové či mandlové mléko se také perfektně hodí a když použijete místo másla kešu bešamel, budete stejně nadšení, jako kdybyste na roztlouklou bramboru namazali čerstvé máslo.

 

 

PS: Nemusíte zůstávat jen u brambor, stejně obstojně se dá v popelu péct i řepa, česnek, cibulky, artyčoky a mnoho jiné zeleniny, která disponuje alespoň nějakou slupkou. 

 

A dnes jsem vybral zajímavou píseň od Kensington:

 

 

Please reload

Špenát z kopřiv

April 26, 2020

1/10
Please reload

Zasílat novinky

© 2015 by Nikos Kuluris