Seznámení s asijskými surovinami

Vzhledem k tomu, že mi je asijská kuchyně čím dál bližší a troufám si říct, že už se v ní docela orientuji, rozhodl jsem se, že vás seznámím s některými surovinami, které se objevily v receptu Krevety v kokosovém mléku. Rád bych jim dal více prostoru a vám je tím přiblížil.

Začneme tedy postupně:

Kokosové mléko – dnes už běžně k dostání snad i ve večerce, která je stejně beztak vietnamská. Každopádně, jak už to tak běžně bývá, není kokosové mléko jako kokosové mléko. Rukou i žaludkem mi jich pár prošlo a myslím si, že jsem konečně našel to nejlepší, s minimálním obsahem chemií. Při vybírání toho správného (nejen) kokosového mléka je velmi důležité složení a proto doporučuji číst etikety. Čím míň chemie, tím pochopitelně lepší. Já to své oblíbené našel v Ostravě, v prodejně s korejskými surovinami naproti Nové radnice.

Asijský zázvor (Galangal) – pro mne velký objev, který plně nahradil klasický zázvor. Každý z vás se s ním už zřejmě setkal v kandovaném stavu u suši. Používá se hlavně v thajské, indonéské a vietnamské kuchyni, kde bývá často společně s šalotkou a česnekem základem pro jakékoliv vaření. Každopádně, tento zázvor je neuvěřitelně plný vůní i chutí a pokud mu dáte alespoň trochu šanci, budete velmi mile překvapeni a zamilujete si ho.

Citrónová tráva (Cymbopogon) – když jsem poprvé držel v ruce citrónovou trávu, říkal jsem si, co to je za divnou věc, která voní po čerstvých citrónech. Stejně jako galangal jsem ji začal hojně používat v nejrůznějších pokrmech. Pokud s ní chcete dostat trošku více vůně, stačí jen trochu poklepat opačnou stranou čepele nože a budete žasnout, jak krásně voní.

Koriandr listový – zprvu jsem ho nesnášel, dnes ho miluji a nedokáži si bez něj představit život. Používám ho snad každý den, jako závěrečné dochucení, již uvařeného, jídla. Ať už to jsou nejrůznější mořské plody, luštěniny či nudle. Říká se, že jsou dva typy lidí – ti, co ho nesnáší a ti, co ho milují...a já hrdě patřím k těm druhým. Doporučuji vám ho vyzkoušet, ať sami zjistíte, ke které skupině se přidáte vy.

Chilli ­– přiznám se...jsem závislý! Začalo to jako mírné „přičilení“ jídla, dnes není jídlo, ve kterém bych neměl alespoň jednu papričku. Nejčastěji používám kajenské nebo thajské papričky, které jsou na stupnici 1-10 asi na 7. místě, což si říkám, že ještě není tak strašné.

Na závěr, s výjimkou kokosového mléka, veškeré suroviny kupuji na ostravské tržnici Little Hanoi. Většina věcí se však dá pořídit i v Makru a možná i v jiných větších supermarketech.

PS: Nemohu si pomoct, ale když se tady stále točíme kolem Asie, evokuje to ve mně tuto píseň od Bombay Bicycle Club. :-)

Zasílat novinky

© 2015 by Nikos Kuluris